pohled_novou_cast_namesti_11.jpg

Na konci jarního semestru školního roku 2003/2004 jsem dokončil své studium na Fakultě architektury diplomovou prací na téma “Severní svah Špilberku”. Úkol navazoval na architektonickou soutěž, která na toto téma proběhla na konci roku 2003.

Úkolem bylo zpřístupnit moderním způsobem hrad Špilberk a zároveň oživit zanedbané severní svahy kopce, na kterém Špilberk stojí tak, aby se staly přitažlivé pro lidi. Níže je uvedena také průvodní zpráva, která více osvětlí danou problematiku.

nadhled_02.jpg

celkovy_pohled_03.jpg

ÚVOD

Na podzim loňského roku byla Magistrátem města Brna vyhlášena již dlouho očekávaná soutěž na zkvalitnění a rekultivování zanedbaného severního svahu Špilberku. Druhým bodem soutěže bylo vytvoření nového kapacitního nástupu k hradu. Jelikož se mi toto zadání zdálo jako přínosné, rozhodl jsem se tedy a pro svoji diplomovou práci jsem si zvolil právě toto téma.

Tato průvodní zpráva by snad měla podat všechna potřebná vysvětlení k tomu, proč jsem postupoval tak, jak jsem postupoval. Chtěl bych s její pomocí odpovědět na několik, na první pohled banálních otázek, ale jen na první pohled, protože tyto otázky mají za sebou velkou hloubku.  Začněme u otázky PROČ?

PROČ ?

Tato otázka se jistě každému vybaví, před tím, než se do něčeho pustí, než něco začne podnikat a vytvářet.

Možná se teď sami ptáte: „Proč právě severní svah Špilberku a proč právě nový nástup k hradu od Obilného trhu??“ Přiznám se, že jsem se ptal úplně stejně. Myslím si ale nyní, že odpověď na tuto všudy přítomnou otázku je v tomto případě nasnadě.

Špilberk totiž nutně potřebuje nový nástup k hradu. Uvědomili si to již i městští zastupitelé a tak vyhlásili onu, mnou již zmiňovanou, architektonicko-urbanistickou soutěž.

Že Špilberk potřebuje nový nástup, vždyť je tolik cest, které člověka k hradu dovedou, tak proč vytvářet něco nového? Jde, dle mého názoru, o takový nástup, který by umocnil dominantní postavení Špilberku v Brně a umožnil pohodlný a bezproblémový přístup k hradu (dokonce až na hrad samotný) i lidem handicapovaným, pro které je dnes velkým problémem se tam dostat. Dnes takový nástup chybí a tak zde je odpověď na naši otázku – proč? – v jedné větě – protože je to velkou potřebou lidí, města i „hradu“.

Toto cestou je také možné rozšířit kulturní dopad Špilberku na město tím, že se některé aktivity přesunou blíže k lidem (takříkajíc k prostému lidu v podhradí) do nových prostor, které vzniknou.

KDE ?

špilas_1.jpg

Hrad Špilberk (jak jsem již předeslal) tvoří jednu z výrazných dominant města Brna, jak pohledových tak i (troufám si říct) kulturně – vzdělávacích. Nachází se již mnohá staletí v těsné blízkosti historického jádra města (jak ukazuje obrázek na titulní stránce této zprávy). To je důvodem, proč je velmi hojně navštěvován nejen místními obyvateli, ale i nadšenými zahraničními turisty, kteří neželí překonat převýšení kopce.

Podobné věci jako o hradu samotném platí i o parku, který se rozkládá na jeho svazích a je místem častých návštěv všech lidí ať už se jedná o mladé páry hledající zde romantická zákoutí a nebo místem, kam vodí, či mnohdy ještě vozí, maminky své děti a nebo, kde umělci a filosofové přemýšlí nad bytím či nebytím.

CO A JAK ?

Mým záměrem je vybudovat nový nástup na Špilberk tak, aby neplnil jen funkci pouhé, i když vznešené, komunikace mezi Obilním trhem a Špilberkem. Rád bych, aby nový nástup vytvořil prostor (či prostory) pro mnoho dalších aktivit a různých možností vy(u)žití, a tak zatraktivnil celý okolní prostor – jak Obilní trh, tak také zanedbané zahrady tyčící se nad ním a jiné části severního svahu Špilberku, kam dnes nikdo nechodí, protože tu nic není k vidění a v noci je tu tma. Chci aby toto místo ožilo lidmi, protože prostory a místa ve městě jsou živá jen tehdy, pokud se tam nachází lidé. Chtěl bych, aby se toto místo stalo adekvátním předpolím Špilberku, kde by se lidé sice zdrželi, ale kde by na druhou stranu nezůstali navždy. Vždyť hlavním cílem jejich cesty je přece Špilberk.

V dalších odstavcích se budu podrobněji zabývat jednotlivými komponenty mého konceptu.

ZDI,TERASY a urbanismus

Když se člověk zadívá z Obilního trhu směrem ke Špilberku, nemůže se zbavit dojmu, že zde něco chybí. Něco, co jistě měli v úmyslu (a nejen v úmyslu) ti, kteří koncepci Obilného trhu kdysi navrhovali, a co bombardování města za války zničilo. Myslím, že náměstí se nyní někomu může jevit (obrazně řečeno) jako trojnohý stůl u něhož víme (či tušíme), že měl mít nohy čtyři. Pokud se podíváme do plánu města Brna, je nám vše hned jasné. Náměstí chybí čtvrtá strana, která by ho pohledově ukončila a dala mu tak konečný tvar, který teď náměstí chybí. Nyní na tomto místě (kde by náměstí mělo být pohledově uzavřeno) živoří dům, který je takřka na spadnutí a který tuto funkci nemůže vůbec naplnit. Jsou dvě možnosti, jak se s daným problém vypořádat. Tu, která by nedělala nic jsem samozřejmě ani nepočítal. První možnost je, že se náměstí uzavře v čáře současné ulice Údolní. Druhou možností je podpořit do jisté míry tvar náměstí a vytvořit tak za ulicí Údolní další piazzetu, která by byla opticky součástí Obilného trhu a uzavírala by jej, ale defacto by fungovala zcela samostatně a nezávisle, protože by je dělila rušná Údolní.

Rozhodl jsem se pro druhou variantu, tj. pro vytvoření pohledového ukončení Obilního trhu a nové piazzety na druhé straně ulice. Tato piazzeta je vytvarována do tzv. „násoska“, kterou vytváří dvě vysoké betonové zdi (12 a 13,5 m). Do nich jsou umístěny v různých výškách boxy („cihly“) s obchody. Násoska samotná plní tedy několik funkcí najednou. Opticky uzavírá náměstí Obilný trh, vytváří nové menší prostranství s vodním prvkem, který reaguje na současnou kašnu na Obilném trhu. Slouží také jako výkladní skříň (obchody mají velká prosklení v průčelích a tak je vždy dobře vidět, co se zrovna prodává. Navíc, a to je jedna z hlavních funkcí, nenásilně směřuje návštěvníky k hlavnímu schodišti, které vede mírným obloukem až ke hradu. Nedílnou součástí tohoto schodiště je dráha „lanovky“, která umožňuje handicapovaným občanům dostat se až na samotný Špilberk bez jakýchkoliv problémů (podrobnosti viz. samostatný odstavec) a také systém ramp, který propojuje spodní terasy nově upraveného sbahu.

Zdi násosky jsou udělány precizně z pohledového železobetonu a tak je na nich vidět struktura bednění, což je opticky zmenšuje a jejich útrobami (celková tloušťka zdi je 1,5m), jsou umístěny veškeré technické instalace vedené z obchodů a do obchodů, které jsou do zdí vloženy a také vzduchotechnické odtahy z podzemních garáží.

Část spodního svahu tvoří terasy, které svým uspořádáním reagují, jak na morfologii terénu, tak i na požadavky celkové koncepce území. Tyto terasy jsou určeny především k aktivnímu odpočinku všech návštěvníků parku. Mohou zde běhat, jezdit na kole, neboť tudy vede stezka pro cyklisty dle RP MPR, mohou zde hrát petanque a nebo jen tak sedět na lavičkách pod stromy. Druhou polovinu spodní části svahu tvoří prostor pro různé pavilónky a výstavní prostory, které mají každý svou individuální funkci (podrobněji, viz další část). Horní polovinu tvoří již klasický park podobný tomu stávajícímu na svazích Špilberku. V místech, kde se cestičky vedoucí parkem protínají, vznikají různá „odpočívadla“ a místa k posezení, romantická zákoutí a vyhlídky na město.

Opěrné zdi a zdi ohraničující prostory teras a schodů jsou tvořeny z režného zdiva, které je odolné proti povětrnostním vlivům.

Povrchy prostor náměstí jsou z kamenné dlažby větších rozměrů. Ostatní cesty a cestičky v parku jsou buď z menších kamenných bloků a nebo z udusané zeminy.

DOPRAVA

K novému nástupu na Špilberk se bude moci člověk dopravit třemi možnými způsoby. První je tradiční – pěšky. Druhý je za pomoci MHD – ať už tramvají a nebo uvažovanými city-busy. Třetí způsob, dnes se jedná o stále častěji využívaný – individuální automobilovou dopravu. V podzemí nové piazzety vzniknou několikapatrové garáže které pojmou více než 600 automobilů.  Vjezd bude z ulice Údolní v sousedství komplexu Ombudsmana (dle požadavků RP MPR), a zde tedy budou moci návštěvníci Špilberku zanechat svoje automobily.

Na povrchu je pak 7 stání pro osoby s handicapem, aby se nemuseli probojovávat složitě z podzemních garáží, ale i tam jsou pro ně vyhrazena místa. Kolem zdi u porodnice jsou na silnici vyhražena místa pro parkování zájezdových autobusů. Zastávky MHD budou zachovány v současném umístění. Ulice Údolní bude „překlenuta“ dvěma přechody pro chodce. Ty momentálně v těchto místech chybí.

OBCHODY

Ve zdech „násosky“ je umístěno celkem šest různých obchodů, dále pak pizzerie, informační centrum a zázemí pro herce či hudebníky, které bude využíváno pouze v případě konání nějaké akce v amfiteátru.

Tyto „boxy“ zaražené ve zdi vidím jako symboly cihel, ze kterých je celý hrad, bastiony a opěrné zdi postaveny. Obchody jsem sem navrhl proto, že mohou zvednout pravděpodobnost návštěvy mnohých lidí na tomto místě.

Boxy jsou tvořeny ze železobetonového jádra, které je ukotveno do zdí násosky a jsou propojeny s rozvody energií středem těchto nosných zdí. Železobetonové jádro boxu je obaleno tepelnou izolací a obkladem – beton, kov, dřevo, desky cetris. Tento koncept tak dává každému obchodu individuální vzhled a slouží ke snadné identifikaci toho kterého obchodu. Bude se zde prodávat oblečení, boty, ale i třeba noviny

Schody k výše položeným obchodům jsou železobetonové spojené s okolními zdmi. Podesty na kterých je výstup jak z výtahu, tak z obchodů jsou už potom konzolami. Zábradlí je kovové s protikorozní úpravou povrchu.

Dveře u vstupů do obchodu jsou posuvné – otvírané na fotobuňku, aby tak byl umožněn bezproblémový přístup i lidem se sníženou schopností pohybu a orientace. Samotný  vnitřní prostor obchodu je vcelku malý a tak to budou spíše útulné krámky (ještě teda bude záležet na majitelích), než nějaké obří supermarkety.

DIVADLO

Součástí tohoto „komplexu“ staveb a stavbiček je i letní amfiteátr (lze jej využít i v zimě, ale to jen příležitostně a až po instalování teplometů). V létě bude možno celý amfiteátr nejen využívat naplno, ale i zastřešit plachtovinou, aby byli diváci chráněni před sluncem a deštěm. Vytvoří se tak prostor a možnost pro pořádání různých divadelních, ale i hudebních festivalů, či jednotlivý akcí, což jistě přiláká spousty turistů, ale i normálních občanů Brna.

Amfiteátr je ohraničen eliptickou betonovou zdí, která jej tak odděluje od hluku okolí. Opět je dvojitá. Uvnitř jsou umístěny komunikace (schody), které slouží k obsluze osvětlovacích a ozvučovacích plošin po obvodě. Míst je zde celkem 476, z čehož nejspodnější a nejhornější řada jsou vyhrazeny pro osoby handicapované. Tyto řady mají totiž přímý přístup z teras kolem. V době nepoužívání by divadlo bylo zavřeno. V té době by sloužily by pouze toalety v horní části, které jsou přístupné i z vnějšku.

ODPOČINEK

K odpočinku a relaxaci lidí bude sloužit nejenom park, ale i množství různých zákoutí a altánků, kde by si lidé mohli odpočnout od hluku a shonu velkoměsta. Odpočinek bude moci být jak pasivní – v restauraci či u pizzy a nebo čaje, ale i aktivní – k tomu bude sloužit již zmiňovaná cyklistická stezka, hřiště a spousty schodů, které vedou na Špilberk.

INFORMACE

V informačním centru u konečné stanice „lanovky“ bude prodej jak vstupenek na všemožné kulturní akce nejen na Špilberku samotném, ale i v ostatních městských divadlech, klubech a dalších místech. Je možné zde v klidu vyčkat příjezdu „lanovky“ prohlédnout si lákavé nabídky akcí, či si koupit a nechat se jí dopravit na hradby Špilberku. Jsou tu také k dispozici veřejné toalety a přístup do podzemních garáží.

„LANOVKA“

Nebo jinak a jednodušeji – dopravní prostředek pro lidi, kteří se vlastními silami nemohou (nebo jen velice těžko mohou) dostat na vrchol Špilberku. Tento dopravní prostředek bude sloužit všem takto postiženým, ale samozřejmě i normálním lidem, kteří si tento způsob dopravy na Špilberk chtějí pouze vyzkoušet. Měl by to být jak dopravní prostředek, tak i jistá atrakce, protože z plošiny (jak pojede) se budou otevírat zajímavé pohledy nejen na Brno, ale také do parku samotného, myslím že jízda tímto prostředkem by mohla být velice vyhledávána pro její atraktivitu pro všechny generace lidí. Ale v první řadě je to prostředek, který bude sloužit handicapovaným obyvatelům.

Tento dopravní prostředek by měl fungovat na principu podobném tomu, na kterém dnes fungují eskalátory. Celé těleso „lanovky“ bude složeno celkem z pěti samostatných, ale navzájem propojených „schodů“, z nichž jeden bude delší než ty ostatní a bude tvořit plošinu pro najetí s invalidním vozíkem a nebo dětským kočárkem. Další čtyři „schody“ budou sloužit pouze ke stání. V „zábradlí na levé straně budou výklopné sedačky, na které bude možné si sednout a přečkat tak cestu (asi 7 minutovou) v sedě.

Lanovka by byla poháněna elektrickou energií. Baterie a celý elektromotor jsou uloženy pod největší plošinou a dobíjeny jsou v konečných stanicích. Pohyb je zajištěn ozubeným kolem, které leží ve speciální koleji. Další kola už jsou pouze gumová, aby se objekt pohyboval co možná nejtišeji a zajišťují udržení roviny schodů.

KONEČNÁ

Konečná stanice je umístěna u zdi hradu tak, aby výstup byl přímo na hradby. Pomůže to handicapovaným občanům se dostat přímo až na hradby a tak i na úroveň všech hlavních vchodů do hradu Špilberk. Nástupní schodiště je umístěno mezi dvě zdi, které zároveň tvoří pilíře ocelové konstrukce, na které je umístěna dráha „lanovky“. Na ty navazuje potom prostor lapidária. Současné lapidárium, které je v dezolátní stavu bych odstranil a nahradil novým. Tvořila by ho nakloněná rovina ze skel a tahokovu, aby tak architektonické artefakty (ať už cenné a nebo) mohli vidět i normální lidé a tak se tento prostor stane posledním výstavním prostorem ještě těsně před samotným Špilberkem

VÝSTAVNÍ PROSTORY

Jsou to místa, která by sloužila k tomu, aby se zde presentovaly různé věci, které nejvíce souvisí s historií města Brna a Špilberkem samotným.

  • Švédský multimediální sál – zde by probíhaly multimediální presentace jak historických zkušeností se švédskými vojsky, ale také ze současného Švédska. Dále by se zde konaly přehlídky Švédské kinematografie a vůbec vše, co se Švédska týká. Je to pavilón vtěsnaný mezi dvě zdi a  symbolizuje tak švédskou dělovou kouli v hradbách města, která ale úplně nepronikla. Její povrch je titanzinkový s povrchovou úpravou, kterou tvoří symbol švédské trojkorunky (modré na žlutém pozadí).
  • Vězňové Špilberku – zde by byla presentace spíš stálá a více symbolická, než nějaká rychle se měnící. Mělo by to být místo, kde si lidé mohou posedět a popřemýšlet o smyslu života. Jsou zde umístěny symbolické kovové mříže za kterými budou výstavní panely s plakáty a dalšími informacemi.
  • Pověsti o Brně – místo setkání a přemýšlení nad pravdou či lží. To je symbolicky odděleno masivní zdí, ve které je pouze malý průchod. Tak je úzká mnohdy hranice mezi lží a pravdou a také cesta od lži k pravdě.
  • Pavilon textilu a módy – zde budou probíhat módní přehlídky a lidé zde budou moci posedět pod lehkou plachtovinou v malých kójích, kde tak budou mít soukromí.
  • Pavilon vody – místo k odpočinku u zurčícího vodního prvku, který bude stékat po zdi, která vede ze sousedního pavilonu architektury.
  • Ekologický altánek – je ve tvaru znaku nebezpečí radioaktivity a tak by měl už svým zevnějškem ukazovat na různá ekologická nebezpečí, ale
  • Pavilon architektury – architektura – jedna z největších krás Brna. Lze zde posedět pokochat se výhledem na Brno, ale také shlédnout výstavy

skica_24.jpg

skica_16_01.jpg

skica_17.jpg

Leave a Reply