Categories
portfolio

Bakalářka

Dnes jsem úspěšně obhájil svoji bakalářskou práci na téma “Lokalita Grant”, kde jsme řešili zastavění jedné z nejzajímavějších lokalit v rámci centra města Brna. Jedná se o lokalitu stávajícího autobusového nádraží u hotelu Grand.

celeuzemi.jpg

grand1.jpg

průvodní zpráva

Jednalo se o velmi těžké zadání, snad i trochu rozporuplné ve svém zadání, ale to je jedno, protože vždy jde o hlavně o výsledek. Pro zjednodušení mého zpracování jsem použil několik otázek, které jsem si položil, když jsem projekt zpracovával a zde bych na ně písemnou formou odpověděl, jak pro sebe, tak i pro kohokoliv, kdo tuto zprávu bude číst.

kde?

Lokalita Grand se nachází nedaleko samotného centra města Brna, což z ní dělá velmi atraktivní místo, ale protože atraktivita není vše, je nutno podotknout, že je to místo také velice složité, ať už díky svojí minulosti, nebo své současnosti. Jde o místo, kde se mísí dvě věci. Klid centra a klokotání městského okruhu, který zde reprezentuje ulice Koliště. Celá historie místa se začala odvíjet, když se začaly bourat hradby. Tehdy vznikl městský okruh na způsob Vídeňské Ring strase, i když ne zcela v jejích dimenzích. Časem se však z Koliště stala dopravní tepna, která odřízla zbytek města od centra a tak zde myšlenka městské třídy skončila v dopravní stoce. Tato lokalita ale nabízí možnost, jak se s touto otázkou vypořádat. Musím se ale přiznat, že snad neexistuje jednoznačné řešení této věci. Lze se vydat více cestami. Buď zde vybudovat park, jak to vidí UHA (neboť je tu přece pokračování městského okruhu parků, i když ty dnes většinu roku zejí prázdnotou a např. Zemanova kavárna, která byla znovu postavena (i když jinde než původně stála) se může pyšnit snad nejmenší návštěvností v Brně), nebo třeba zahuštěná zástavba, která navozuje dojem centra. Další věcí, která se zde vyskytuje velmi intenzivně jsou již zmíněná auta. Proto je i v územním plánu toto místo zahrnuto na listinu garážových prostorů….

co?

Zde bych navázal přímo na poslední větu z minulého odstavce, protože tím, že by zde bylo centrum pro garážování by mohlo přinést velmi vysokou hustotu pohybu lidí v této lokalitě a o to přeci jde. Ve městě jde hlavně o život a míchání jeho funkcí. Monofunkční celky, jako jsou sídliště hynou, a tak je potřeba znovu vyhodnotit situaci. V mém návrhu počítám s tím, že by se tato lokalita stala vlastně takovým dalším dopravním uzlem v Brně, tentokrát pro osobní automobilovou dopravu, která nezadržitelně sílí a dále sílit asi bude. Proto je potřeba na tuto myšlenku navěsit další funkce, které by ji rozvinuly a tak by vlastně přispěli k jejímu rozvinutí tak, aby se nestalo toto místo dopravním uzlem ve stylu Zvonařky, kdy lidé přijdou a odejdou, ale takové místo, kde se lidé rádi zastaví a počkají a ne jen přikvačí na autobus a odjedou. Dalším faktorem, který velmi negativně odlišuje kvalitu Koliště je, zdá se mi, nechutný železniční most. Původně jsem ve svém projektu počítal s tím, že by se mohl změnit na co možná nejlehčí ocelovou konstrukci, která by byla zakryta do skleněného tubusu, který by tak odhlučňoval vlak, který by nebyl vůbec slyšet. A tak by se velmi zkulturnilo Koliště. Jenže Česká vláda mi udělala trochu čáru přes rozpočet, ale to se nedá nic dělat. Pokud sse nádraží opravdu odsune, pak jistě budeme také šťastni a za čas si určitě zvykneme na to, že nádraží je kousek dál (ale to je již jiný příběh)

Proto se zde jedné o to, aby v lokalitě Grand bylo co možná nejvíce příležitostí a možností, jak uspokojit své běžné i neběžné potřeby. V lokalitě Grand jsem navrhoval smíšené funkce s co možné největší šíří záběru, aby tak mohl každý zde najít to, co hledá. Jsou zde jak obchody, kavárny, hospody, kluby, potraviny, řeznictví, second handy, ale i banku, nebo kulečník a nebo další věci pro sportovní využití… Důležitá věc je také to, že jsou zde tyto zábavné funkce doplněny jak bydlením, tak i administrativou. Tento opravdu „Babylón“ zajistí to, aby zde bylo živo po co možná největší denní i noční dobu.

Domy jsou navrženy v jednoduchém, řekl bych, funkcionalistickém stylu.

jak?

Domy jsou založeny na velmi racionálním skeletu, který má rozměry 7,5m na 7,5m – je velmi dobrý pro jednoduché deskové domy a tak je zajištěn komfort pro všechny, kteří  se v domě pohybují. Je zde zajištěno prosvětlení a proslunění, protože maximální hloubka domu je 12,5m. Celý skelet je železobetonový, ať už vynáší garáže (zde je rozpon 8m na 7,5 m – je výhodné pro stání automobilů) , nebo samotné domy, kde je celý skelet železobetonový. Zasklení je v administrativních a obchodních částech strukturální, pouze v obytných částech, (ať už nad administrativou, nebo v samotném věžáku). Pro normální části domu jsem se rozhodl použít dvouplášťovou odvětrávanou fasádu, která je výhodná z hlediska tepelně izolačního a také z hlediska možnosti mít trochu tenčí nosnou konstrukci a je možno ji spolu propojit s vodorovnou nosnou konstrukcí a tak mohou spolupůsobit.

Ve středu lokality jsem navrhl tři výškové domy, které tak tvoří dominantu území a sami tak lidi navádějí do nitra bloku, který se tak stává jakousi oázou uprostřed hluku, neboť administrativní budovy působí také zároveň jako hluková bariéra vůči Kolišti a tak poskytují dostatečný komfort na bydlení uprostřed nich. V bývalém autobusovém nádraží (ve Fuchsovi) jsem navrhl jeho muzeum. Pod jednotlivými oblouky by se vyjímaly jeho funkcionalistické návrhy. Celá tato část území by byla zastřešena ve 2.NP skleněnou střechou a tak vznikne polozavřená pasáž, která kryje chodce, ale na druhou stranu je velmi přirozeně otevřena do parkové úpravy uvnitř bloku, která tak zvyšuje kvalitu bydlení a vůbec života v bloku. Pouze jen chci podotknou, že je mi bližší Anglické (neupravené) uspořádání stromů, protože to na mne působí přirozeněji, než když jsou stromy hezky vyrovnané do řad jako vojáci.

  • Kubatura – celkem cca 95 000 m3
  • Plochy – celkem cca 30 000 m2 (i s garážemi)
  • Náklady –  4,75 mld. Kč (i s investicemi do odvozu materiálu)

poděkování?

Děkuji všem, kteří mi pomohli a bez nichž bych to jinak nezvládl. Díky za sponzorské tisky, za čas, který byl stráven na této práci – Jirka Karas, Martin Horák, Milan Kramoliš st., kolektiv Putner a spol…

By Milan Kramoliš

architekt píšící o architektuře

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.